Část první, Obecná ustanovení
Hlava první: Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana
§ 1
(1) Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví.
(2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony 1).
(3) Právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti upravují zvláštní zákony.
§ 2
(1) Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.
(2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení.
(3) Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
§ 3
(1) Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
(2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou.
§ 4
Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soud.
§ 5
Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.
§ 6
Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.
Hlava druhá: Účastníci občanskoprávních vztahů
Oddíl první: Fyzické osoby
§ 7
(1) Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé.
(2) Smrtí tato způsobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Za mrtvou soud prohlásí také nezvěstnou fyzickou osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije.
§ 8
(1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí.
(2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.
§ 9
Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.
§ 10
(1) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví.
(2) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí.
(3) Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly.
Ochrana osobnosti
§ 11
Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života azdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svéhojména a projevů osobní povahy.
§ 12
(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové azvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobnípovahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy,podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelůmúředním na základě zákona.
(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohoubez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobemtéž pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasovéa televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporus oprávněnými zájmy fyzické osoby.
§ 13
(1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno odneoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby bylyodstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřenézadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzickéosoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo nanáhradu nemajetkové újmy v penězích.
(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím kzávažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení právadošlo.
§ 14
Zrušen.
§ 15
Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu jejíosobnosti manželu nebo partnerovi1a) a dětem, a není-li jich, jejímrodičům.
§ 16
Kdo neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti způsobíškodu, odpovídá za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti zaškodu.
§ 17
Zrušen.
Oddíl druhý: Právnické osoby
§ 18
(1) Způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby.
(2) Právnickými osobami jsou
a) sdružení fyzických nebo právnických osob,
b) účelová sdružení majetku,
c) jednotky územní samosprávy,
d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.
§ 19
(1) Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebozakládací listina, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak.
(2) Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány doobchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, pokud nestanovízvláštní zákon jejich vznik jinak.
§ 19a
(1) Způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti může býtomezena jen zákonem.
(2) Právnické osoby, které se zapisují do obchodního nebo do jinéhozákonem určeného rejstříku, mohou nabývat práva a povinnosti ode dneúčinnosti zápisu do tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanovíjinak.
§ 19b
(1) Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen přijejich zřízení.
(2) Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné sedomáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání aodstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřenéhozadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.
(3) Odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobrépověsti právnické osoby.
§ 19c
(1) Při zřízení právnické osoby se určí její sídlo. Sídloprávnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnickéosoby nebo rozsahu její činnosti.
(2) Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí,uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnickéosoby. Plnou adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejnéhorejstříku.
(3) Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Protitomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůžeprávnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
§ 20
(1) Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří ktomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládacílistinou nebo zákonem (statutární orgány).
(2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní jejípracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisechprávnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé.Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnostiprávnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnostiprávnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhýúčastník nemohl vědět.
§ 20a
(1) Právnická osoba se zrušuje dohodou, uplynutím doby nebo splněnímúčelu, pro který byla zřízena, pokud zvláštní zákon nestanovíjinak.
(2) Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jinémzákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokudzvláštní zákony nestanoví jinak.
(3) Před zánikem právnické osoby se vyžaduje její likvidace, pokudcelé její jmění nenabývá právní nástupce nebo zvláštní zákonnestanoví jinak.
(4) Ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společnostíse přiměřeně použijí i pro likvidaci jiné právnické osoby, pokud zustanovení upravujících tyto právnické osoby nevyplývá něco jiného.
§ 20b až 20e
Zrušeny zákonem č. 227/1997 Sb.
Zájmová sdružení právnických osob
§ 20f
K ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu mohouprávnické osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen"sdružení").
§ 20g
K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouvauzavřená zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavujícíčlenské schůzi. O založení sdružení na této schůzi se sepíše zápisobsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejichjména (názvu) a bydliště (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebozápisu o ustavující členské schůzi musí být přiloženy stanovy aurčení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválízakladatelé nebo ustavující schůze.
§ 20h
(1) Stanovy sdružení určí název, sídlo a předmět činnostisdružení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva apovinnosti členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsobzrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. Členstvíve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek.
(2) Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující členská schůze.Stanovy určí způsob, jímž se stanovy mění a doplňují.
§ 20i
(1) Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem zanesplnění svých povinností.
(2) Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registrusdružení vedeného u krajského úřadu 2) příslušného podle sídlasdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět jehočinnosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jméno a adresa trvaléhopobytu osob vykonávajících jejich působnost.
(3) K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouvanebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrhpodává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.
§ 20j
(1) Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jměnísdružení nepřechází na právního nástupce.
(2) Sdružení zaniká výmazem z registrace.
§ 21
Pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů stát, je právnickouosobou.
Hlava třetí: Zastoupení
§ 22
(1) Zástupcem je ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem. Zezastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.
(2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právnímuúkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmyzastoupeného.
§ 23
Zastoupení vzniká na základě zákona nebo rozhodnutí státního orgánu(zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci.
§ 24
Zástupce musí jednat osobně; dalšího zástupce si může ustanovit, jenjestliže je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto. I zprávních úkonů dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti přímozastoupenému.
§ 25
Zrušen.
Zákonné zastoupení
§ 26
Pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají zaně jejich zákonní zástupci.
§ 27
(1) Kdo je zákonným zástupcem nezletilého dítěte, upravuje zákon orodině.
(2) Zákonným zástupcem fyzické osoby, která byla rozhodnutím souduzbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost kprávním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovenýopatrovník.
(3) Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven příbuzný fyzické osoby anijiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem, ustanovísoud opatrovníkem orgán místní správy, popřípadě jeho zařízení,jestliže je oprávněno vystupovat svým jménem (§ 18 odst. 1).
§ 28
Jestliže zákonní zástupci jsou povinni též spravovat majetek těch,které zastupují, a nejde-li o běžnou záležitost, je k nakládání smajetkem třeba schválení soudu.
§ 29
Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám,jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejnýzájem. Za týchž podmínek může soud ustanovit opatrovníka i tehdy,jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu.
§ 30
Dojde-li ke střetnutí zájmů zákonného zástupce se zájmyzastoupeného nebo ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmžzákonným zástupcem, ustanoví soud zvláštního zástupce.
Zastoupení na základě plné moci
§ 31
(1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou neboprávnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci,v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.
(2) Při plné moci udělené právnické osobě vzniká právo jednat zazmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgánudělí plnou moc.
(3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li vplné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednatvšichni společně.
(4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musíbýt plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena itehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu.
§ 32
(1) Nevyplývá-li z právního úkonu, že někdo jedná za někohojiného, platí, že jedná vlastním jménem.
(2) Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávněnízastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli. Pokyny danézmocněnci, které nevyplývají z plné moci, nemají vliv na právníúčinky jednání, ledaže by byly známé osobám, vůči kterým zmocněnecjednal.
(3) Je-li zmocnitel v dobré víře anebo věděl-li nebo musel vědět ourčité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zmocněnce, ledaže jde ookolnosti, o kterých se zmocněnec dozvěděl před udělením plné moci.Zmocnitel, který není v dobré víře, nemůže se dovolávat dobré víryzmocněnce.
§ 33
(1) Překročil-li zmocněnec své oprávnění vyplývající z plné moci,je zmocnitel vázán jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-livšak zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bezzbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl,platí, že překročení schválil.
(2) Překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat zazmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohotojednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkondodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitelpřekročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kteroubylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhraduškody způsobené jeho jednáním.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže osoba, se kterou bylojednáno, o nedostatku plné moci věděla.
§ 33a
(1) Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místoněho jednala za zmocnitele,
a) je-li výslovně oprávněn podle plné moci udělit plnou moc jinéosobě,
b) je-li zmocněncem právnická osoba.
(2) Z právních úkonů dalšího zmocněnce je zavázán přímozmocnitel.
§ 33b
(1) Plná moc zanikne
a) provedením úkonu, na který byla omezena,
b) je-li odvolána zmocnitelem,
c) je-li vypovězena zmocněncem,
d) zemře-li zmocněnec.
(2) Plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li z jejího obsahuněco jiného, pokud zvláštní zákon2d) nestanoví jinak. Zánikemprávnické osoby, jež je zmocněncem nebo zmocnitelem, zaniká plná moc jentehdy, nepřecházejí-li její práva a závazky na jinou osobu.
(3) Zmocnitel se nemůže platně vzdát práva plnou moc kdykolivodvolat.
(4) Dokud odvolání plné moci není zmocněnci známé, mají jehoprávní úkony účinky, jako kdyby plná moc ještě trvala. Tohotoustanovení se však nemůže dovolávat ten, kdo o odvolání plné mocivěděl nebo musel vědět.
(5) Oznámil-li zmocnitel jiné osobě, že udělil plno moc zmocněnci naurčité úkony, může se vůči ní dovolávat odvolání plné moci jenoznámil-li jí toto odvolání před jednáním zmocněnce nebo když tatoosoba v době jednání zmocněnce o tomto odvolání věděla.
(6) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnecpovinen učinit ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jehoprávní nástupce neutrpěl újmu na svých právech. Úkony takto učiněnémají stejné právní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokudneodporují tomu, co zařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci.
Hlava čtvrtá: Právní úkony
§ 34
Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změněnebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovýmprojevem spojují.
§ 35
(1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může sestát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, cochtěl účastník projevit.
(2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podlejejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdoprávní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.
(3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho,co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží kvůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komubyl právní úkon určen.
§ 36
(1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splněnípodmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebopovinnosti, se nepřihlíží.
(2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zdaprávní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže najejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou.
(3) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch,její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.
(4) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splněnízáměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je jejísplnění na prospěch.
(5) Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, máse za to, že podmínka je odkládací.
§ 37
(1) Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě asrozumitelně; jinak je neplatný.
(2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, jeneplatný.
(3) Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jehovýznam nepochybný.
§ 38
(1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemázpůsobilost k právním úkonům.
(2) Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševníporuše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.
§ 39
Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporujezákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
§ 40
(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebodohoda účastníků, je neplatný.
(2) Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouzepísemně.
(3) Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou;činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téželistině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazenmechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právníúkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronickypodle zvláštních předpisů.
(4) Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněntelegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňujízachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkonučinila.
(5) K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát,je třeba úředního zápisu.Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdonemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonus pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jinéosoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.
§ 40a
Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, §55, 140, § 145 odst. 2, § 479, 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovýmúkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti senemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-liprávní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem ocenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu,jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.
§ 41
Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, jeneplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahuanebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelzeoddělit od ostatního obsahu.
§ 41a
(1) Má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu,který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, ževyjadřuje vůli jednající osoby.
(2) Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platítento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněnyvšechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelzedovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený.
§ 42
Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za nipodle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.
§ 42a Odporovatelnost
(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právníúkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůčiněmu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárokproti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebobyl-li již uspokojen.
(2) Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil vposledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li býttento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými bylivěřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letechmezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužníkučinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu,když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i přináležité pečlivosti nemohla poznat.
(3) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, vjejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl zodporovatelného úkonu dlužníka prospěch.
(4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůčiněmu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení svépohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkovamajetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdoměl z tohoto úkonu prospěch.
Smlouvy
§ 43
Účastníci jsou povinni dbát, aby při úpravě smluvních vztahů byloodstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů.
Návrh na uzavření smlouvy
§ 43a
(1) Projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jednénebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen"návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůlenavrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí.
(2) Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh, ikdyž je neodvolatelný, může navrhovatel zrušit, dojde-li projev ozrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně snávrhem.
(3) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může být návrh odvolán, jestližeodvolání dojde osobě, které je určeno dříve, než tato osoba odeslalapřijetí návrhu.
(4) Návrh nemůže být odvolán
a) během lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jehoobsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo
b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost.
§ 43b
(1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká
a) uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí,
b) uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhovanésmlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslánínávrhu, nebo
c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli.
(2) Ústní návrh zaniká, není-li přijat ihned, ledaže z jeho obsahuvyplývá něco jiného.
(3) Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem v telegramupočíná běžet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lhůtaurčená v dopisu od data v něm uvedeného, a není-li v něm datum uvedeno,od data uvedeného na obálce. Lhůta pro přijetí návrhu určenánavrhovatelem telefonicky, dálnopisně nebo jinými prostředkyumožňujícími okamžité sdělení začíná běžet od okamžiku, kdynávrh dojde osobě, které je určen.
Přijetí návrhu
§ 43c
(1) Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebojiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas, jepřijetím návrhu.
(2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdyvyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lzeodvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně spřijetím.
(3) Pozdní přijetí má přesto účinky včasného přijetí, jestliženavrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh učiněn, a toústně nebo odesláním zprávy.
(4) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež vyjadřuje přijetínávrhu, vyplývá, že byly odeslány za takových okolností, že by došlynavrhovateli včas, kdyby jejich přeprava probíhala obvyklým způsobem, mápozdní přijetí účinky včasného přijetí, ledaže navrhovatel bezodkladu vyrozumí ústně osobu, které byl návrh určen, že považuje návrhza zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu.
§ 44
(1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavřenísmlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o soběneznamenají přijetí návrhu.
(2) Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebojiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh.Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvyjinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhovanésmlouvy.
(3) Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahuvyplývá, že úmyslem navrhovatele je,aby všechny osoby, kterým je návrhurčen, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tytoosoby návrh přijmou.
§ 45
(1) Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jídojde.
(2) Dojde-li projev vůle změněný vlivem prostředků, které navrhovatelpoužil nebo jiných okolností nastalých během jeho přepravy, posuzuje sepodle ustanovení o omylu (§ 49a).
§ 46
(1) Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož ijiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.
(2) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnémunávrhu a k jeho písemnému přijetí.Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti,musí být projevy účastníků na téže listině.
§ 47
(1) Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutípříslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím.
(2) Nebyl-li podán do tří let od uzavření smlouvy návrh na rozhodnutípodle odstavců 1, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili.
§ 48
(1) Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomtozákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.
(2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-liprávním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.
§ 49
Účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodnýchpodmínek, má právo od smlouvy odstoupit.
§ 49a
Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila vomylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečněnírozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolalanebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestližeomyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkonneplatným nečiní.
§ 50
(1) Účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetíosoby.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak,je tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas.Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvuuzavřel. Vzdá-li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-lidohodnuto, že v tomto případě má být plněno tomu, s nímž dlužníksmlouvu uzavřel.
(3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo jiuzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění ve prospěchtřetí osoby vyhradí, nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestližetřetí osoba souhlas odepřela.
§ 50a
(1) Účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté dobyuzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatnýchnáležitostech.
(2) Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednohoroku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudnímrozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
(3) Tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci přivzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivěpožadovat, aby smlouva byla uzavřena.
§ 50b
Ustanovení § 50a se použije přiměřeně i na smlouvy, kterými seúčastníci dohodli, že obsah smlouvy bude ještě doplněn, pokud přitomdali nepochybně najevo, že smlouva má platit, i kdyby k dohodě o zbytkuobsahu smlouvy nedošlo.
§ 51
Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláštěupravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.
Hlava pátá: Spotřebitelské smlouvy
§ 51a
Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropskýchspolečenství2a) a upravuje ochranu spotřebitele ve spotřebitelskýchsmlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelskýchsmluv.
§ 52
(1) Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo,případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straněspotřebitel a na druhé straně dodavatel.
(2) Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jednáv rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
(3) Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plněnísmlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnostinebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
§ 53
(1) Pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace nadálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzicképřítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se rozumízejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku sobjednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez(lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas,videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizníobrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj, televize (televiznínákup, teleshopping), veřejná komunikační síť, například internet.
(2) Prostředky komunikace na dálku umožňující individuální jednánímohou být použity jen tehdy, jestliže spotřebitel jejich použitíneodmítl. Pouze s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou býtpoužity automatické telefonní systémy bez (lidské) obsluhy, faxovépřístroje a automatické rozesílání elektronické pošty. Použitímtěchto prostředků komunikace na dálku nesmí spotřebiteli vzniknoutžádné náklady.
(3) Při použití prostředků komunikace na dálku musí být obsahemnávrhu informace nutné k uzavření smlouvy ve smyslu obecnýchnáležitostí smlouvy upravených v této části a podstatnýchnáležitostí smlouvy stanovených v části osmé zákona. Tyto informacemusí být poskytnuty určitým a srozumitelným způsobem s přihlédnutím kzásadám dobré víry a k ochraně osob, zejména nezletilých nebospotřebitelů.
(4) Při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace nadálku musí být spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřenímsmlouvy poskytnuty zejména tyto informace:
a) obchodní firma nebo jména a příjmení a identifikační číslododavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby,u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky naúzemí České republiky, byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodnímrejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud jepřidělena, a kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování,telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronicképošty,
b) údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnostdodavatele režimu povolování,
c) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb,
d) cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda jeuvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní býtpřipočítávány,
e) náklady na dodání,
f) způsob platby, dodání nebo plnění,
g) poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů podle odstavce8,
h) náklady na použití komunikačních prostředků na dálku,
i) doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.
K informacím podle písmen a) a b) zajistí dodavatel trvalý veřejnýpřístup; nedodržení této povinnosti se považuje za nepředáníinformací podle § 53 odst. 7.
(5) Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některéhoprostředku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prostřednictvímněkterého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit jejíobdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnouelektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Objednávka apotvrzení jejího obdržení jsou považovány za doručené, pokud se s nimistrany, jimž byly určeny, mohou seznámit.
(6) Po uzavření smlouvy při použití prostředků komunikace na dálku,nejpozději však před plněním musí být spotřebiteli písmeně poskytnutytyto informace:
a) obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnickéosoby a bydliště v případě fyzické osoby,
b) informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit odsmlouvy,
c) informace o službách po prodeji a o zárukách,
d) podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti neboplatnost je delší než 1 rok.
(7) Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace nadálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a bezjakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí plnění. V případě, žedodavatel nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předatpísemně nebo jiným obdobným způsobem podle ustanovení odstavců 4 a 6,činí tato lhůta pro odstoupení 3 měsíce od převzetí plnění. Jestliževšak jsou informace řádně předány v jejím průběhu, dochází kukončení tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůtačtrnáctidenní.
(8) Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno,nemůže spotřebitel odstoupit podle odstavce 7 od smluv
a) na poskytování služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jehosouhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,
b) na dodávku zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na výchylkáchfinančního trhu nezávisle na vůli dodavatele,
c) na dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo projeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebenínebo zastarání,
d) na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů,porušil-li spotřebitel jejich originální obal,
e) na dodávku novin, periodik a časopisů,
f) spočívajících ve hře nebo loterii.
(9) Pokytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, neníspotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit ani jej o tomvyrozumět.
(10) Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podleodstavce 7, má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaloženýchnákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel je zároveň povinenvrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů ododstoupení.
§ 53a
(1) Při použití elektronických prostředků2c) musí být součástínávrhu kromě informací podle § 53 odst. 3 rovněž informace o tom, zda jesmlouva po svém uzavření dodavatelem archivována a zda je přístupná,informace o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavřenísmlouvy, informace o jazycích, v nichž lze smlouvu uzavřít, informace omožnosti zjištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat předpodáním objednávky a informace o kodexech chování, které jsou pro nějzávazné nebo které dobrovolně dodržuje, a jejich přístupnosti připoužití elektronických prostředků; to neplatí při jednání výlučněvýměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.
(2) Před podáním objednávky musí být při použití elektronickýchprostředků spotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje vní obsažené, které do objednávky vložil; to neplatí při jednánívýlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuálníkomunikací.
(3) Smlouva a všeobecné obchodní podmínky musí být spotřebiteliposkytnuty ve formě, která umožňuje archivaci a reprodukci.
(4) Pro odstoupení od smlouvy platí § 53 odst. 7 obdobně.
§ 54
Ustanovení o smlouvách sjednávaných podle § 53 odst. 2 až 9 a § 53ase nevztahují na smlouvy
a) o finančních službách (§ 54a); ustanovení § 53 odst. 1 až 3 a 5 a§ 53a se na tyto smlouvy použijí,
b) uzavírané prostřednictvím prodejních automatů neboautomatizovaných obchodních provozoven,
c) uzavírané provozovateli prostředků komunikace na dálkuprostřednictvím veřejných telefonů,
d) uzavírané na výstavbu či prodej nemovitosti nebo týkající sejiných práv k nemovitosti, s výjimkou nájmu,
e) uzavírané na základě dražeb,
f) na dodávku potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby,dodávaného stálými doručovateli do domácnosti nebo sídlaspotřebitele,
g) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času,pokud dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu nebo době.
§ 54a Smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku
(1) Smlouvami o finančních službách se pro účely smluv uzavíranýchna dálku upravených v tomto zákoně rozumí smlouvy týkající sebankovních, platebních, úvěrových nebo pojistných služeb, smlouvytýkající se penzijního připojištění, smlouvy týkající seposkytování investičních služeb nebo smlouvy týkající se obchodů natrhu s investičními nástroji. V případě pochybností se má za to, že zasmlouvu o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na dálkuvždy považuje smlouva uzavíraná v rámci předmětu podnikatelskéčinnosti podle první věty, kde na straně dodavatele vystupuje banka,pobočka zahraniční banky, devizové místo, instituce elektronickýchpeněz, stavební spořitelna, spořitelní nebo úvěrní družstvo,pojišťovna, pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací makléř,pojišťovací agent, obchodník s cennými papíry, penzijní fond,investiční společnost, investiční fond, organizátor regulovaného trhunebo investiční zprostředkovatel, nebo zahraniční osoba s obdobnýmpředmětem podnikání.
(2) Jsou-li pro uzavření smlouvy o finančních službách použityprostředky komunikace na dálku uvedené v § 53 odst. 1, které umožňujíuzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti dodavatele aspotřebitele (dále jen "smlouva o finančních službách uzavíraná nadálku"), je dodavatel povinen splnit povinnosti uvedené v § 54b až 54d.Některé povinnosti při uzavírání smluv o pojistných službáchuzavíraných na dálku jsou upraveny odchylně ve zvláštním právnímpředpise2b).
(3) U smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, na základěkteré jsou činěny operace stejné nebo obdobné povahy, se ustanovení §54b až 54d na tyto operace nevztahují. Uzavírají-li stejné smluvnístrany, které spolu uzavřely smlouvu o finančních službách uzavíranou nadálku, další navazující smlouvy o finančních službách uzavírané nadálku stejné nebo obdobné povahy, nepoužijí se na tyto navazujícísmlouvy ustanovení § 54b odst. 2 až 6; to neplatí v případě, kdy oduzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok.
(4) Pro účely smluv o finančních službách uzavíraných na dálku serozumí
a) provozovatelem prostředku komunikace na dálku fyzická nebo právnickáosoba, jejíž podnikatelská činnost zahrnuje zpřístupňování jednohonebo více prostředků komunikace na dálku dodavatelům,
b) trvalým nosičem dat jakýkoli předmět, který umožňujespotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly býtvyužívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a kterýumožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,
c) spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plněnísmlouvy o finančních službách uzavírané na dálku nejedná v rámci svéobchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
(5) Ustanovení § 54b odst. 2, § 54b odst. 3 písm. a) a b), § 54b odst.4 písm. b), c), f) a g) a § 54b odst. 5 písm. a) se nepoužijí přiuzavírání smluv o platebních službách podle zákona upravujícíhoplatební styk.
§ 54b Poskytování informací
(1) Spotřebiteli musí být při jednání prostřednictvím některého zprostředků komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřenímsmlouvy o finančních službách uzavírané na dálku poskytnuty informace ododavateli, o poskytované finanční službě, o smlouvě o finančníchslužbách uzavírané na dálku a o možných způsobech mimosoudníhořešení sporů nebo možných náhradách z garančních fondů.
(2) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tytoinformace o dodavateli:
a) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení a identifikačníčíslo, pokud mu bylo přiděleno, dodavatele,
b) hlavní předmět podnikání dodavatele,
c) sídlo dodavatele, který je právnickou osobou, nebo bydlištědodavatele, který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, které majívýznam pro vztah mezi spotřebitelem a dodavatelem,
d) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení a identifikačníčíslo, pokud mu bylo přiděleno, zástupce dodavatele v členském státěEvropské unie, ve kterém má spotřebitel bydliště, jestliže takovýzástupce existuje (dále jen "zástupce dodavatele"),
e) sídlo zástupce dodavatele, který je právnickou osobou, nebobydliště zástupce dodavatele, který je fyzickou osobou, případně jinéadresy, které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a zástupcemdodavatele,
f) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení zprostředkovateleuzavření smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku sdodavatelem (dále jen "zprostředkovatel"), a identifikační číslo, pokudmu bylo přiděleno, pokud s takovýmto zprostředkovatelem spotřebiteljedná,
g) titul, na základě kterého zprostředkovatel se spotřebitelemjedná,
h) sídlo zprostředkovatele, který je právnickou osobou, nebo bydlištězprostředkovatele, který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, kterémají význam pro vztah mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem,
i) informace o tom, zda je dodavatel registrován v obchodním nebo jinémobdobném rejstříku a pokud je dodavatel registrován, pak informace o jehoregistračním čísle nebo jiném odpovídajícím prostředku identifikacedodavatele v takovém rejstříku,
j) název a sídlo orgánu odpovědného za výkon dohledu nebo státníhodozoru nad činností dodavatele, pokud dodavatel podniká na základěpovolení.
(3) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tytoinformace o poskytované finanční službě:
a) název a hlavní charakteristiky poskytované služby,
b) celková cena poskytované služby pro spotřebitele včetně všechpoplatků, daní placených prostřednictvím dodavatele a jinýchsouvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pakveškeré informace o způsobu výpočtu konečné ceny umožňujícíspotřebiteli ověřit si konečnou cenu,
c) možná rizika mimo kontrolu dodavatele spojená s poskytovanoufinanční službou, včetně případného upozornění, že minulé výnosynejsou zárukou výnosů budoucích,
d) existence dalších daní nebo nákladů, které nejsou hrazenyprostřednictvím dodavatele nebo jím nejsou vybírány,
e) případná omezení období, po které zůstávají poskytnutéinformace v platnosti,
f) možné způsoby placení za poskytnutou službu a způsob poskytnutíslužby,
g) případné dodatečné náklady pro spotřebitele za použitíprostředků komunikace na dálku, pokud jsou dodavatelem účtovány.
(4) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tytoinformace o smlouvě o finančních službách uzavírané na dálku:
a) o možnosti či nemožnosti odstoupit od smlouvy podle § 54c odst. 1,zejména o lhůtách k jeho uplatnění, podmínkách jeho uplatnění,částce, jejíž zaplacení může být na spotřebiteli požadováno podle §54c odst. 6, a informace o důsledcích neuplatnění práva na odstoupení odsmlouvy,
b) o minimální době trvání smlouvy o finančních službáchuzavírané na dálku v případě trvajícího nebo opakovaného poskytovánífinančních služeb,
c) o právu dodavatele nebo spotřebitele na předčasné nebo jednostrannéukončení smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku na základěsmluvních podmínek, včetně případných smluvních pokut,
d) praktické pokyny pro uplatnění práva na odstoupení, obsahujícímimo jiné adresu, na niž má být zasláno oznámení o odstoupení,
e) označení členského státu nebo členských států Evropské unie,jejichž právní předpisy bere dodavatel za základ pro vytvoření vztahůse spotřebitelem před uzavřením smlouvy o finančních službáchuzavírané na dálku,
f) o smluvní doložce o rozhodném právu smlouvy o finančních službáchuzavírané na dálku a o příslušnosti soudu v případě sporů vzniklýchze smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku,
g) o jazyku, případně jazycích, ve kterých bude dodavatel se souhlasemspotřebitele komunikovat se spotřebitelem během trvání smlouvy ofinančních službách uzavírané na dálku a ve kterých budou spotřebiteliposkytnuty smluvní podmínky a další informace podle tohoto paragrafu.
(5) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tytoinformace o možných způsobech nápravy porušení povinností ze smlouvy ofinančních službách uzavírané na dálku:
a) o existenci a způsobu mimosoudního vyřizování stížnostíspotřebitelů, včetně možnosti obrátit se se stížností na příslušnýorgán dohledu,
b) o existenci garančních fondů, zejména Garančního fondu obchodníkůs cennými papíry a Fondu pojištění vkladů.
(6) Z informací poskytnutých podle odstavců 2 až 5 musí být patrno,že slouží k obchodním účelům.
(7) Informace poskytnuté spotřebiteli před uzavřením smlouvy ofinančních službách uzavírané na dálku musí být v souladu s uzavřenousmlouvou.
(8) Veškeré smluvní podmínky a informace podle odstavců 2 až 5 musíbýt dány spotřebiteli k dispozici písemně v dostatečném předstihu předtím, než je spotřebitel smlouvou uzavíranou na dálku nebo nabídkou najejí uzavření vázán.
(9) Jestliže byla smlouva o finančních službách uzavíraná na dálkuuzavřena na žádost spotřebitele s použitím prostředků komunikace nadálku, které neumožňují poskytnutí smluvních podmínek a informací vsouladu s odstavcem 8, musí dodavatel splnit svou povinnost podle odstavce 8okamžitě po uzavření této smlouvy.
(10) V případě hlasové telefonní komunikace musí být spotřebiteli nazačátku hovoru zahájeného dodavatelem sdělen obchodní účel hovoru ainformace sloužící k dostatečné identifikaci dodavatele. Jestliže s tímvysloví spotřebitel souhlas, je možné mu místo informací uvedených vodstavcích 2 až 5 sdělit pouze informace o osobě, která je v kontaktu sespotřebitelem, a její spojení s dodavatelem a informace podle odstavce 3písm. a), b) a d) a podle odstavce 4 písm. a), s výjimkou informace odůsledcích neuplatnění práva pro odstoupení od smlouvy. Dodavatel dáleinformuje spotřebitele o tom, že další informace jsou k dispozici navyžádání, a o povaze těchto informací. Povinnost dodavatele dodatinformace podle odstavce 8 tím není dotčena.
(11) Spotřebitel má právo obdržet kdykoli během trvání smlouvy ofinančních službách uzavírané na dálku na svou žádost smluvnípodmínky v tištěné podobě, případně změnit způsob komunikace nadálku, pokud to není v rozporu s povahou poskytovaných finančních služebnebo s uzavřenou smlouvou o finančních službách uzavíranou na dálku.
(12) Pokud dodavatel při uzavírání smlouvy o finančních službáchuzavírané na dálku neposkytne spotřebiteli informace podle odstavců 1 až11 nebo mu poskytne klamavé informace, má spotřebitel právo od uzavřenésmlouvy o finančních službách uzavírané na dálku odstoupit. Toto právomůže spotřebitel uplatnit ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se oporušení povinností dodavatele podle odstavců 1 až 11 dozví. Naodstoupení spotřebitele od smlouvy se použijí ustanovení § 54c odst. 6až 9 obdobně.
§ 54c Právo na odstoupení
(1) Od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku máspotřebitel právo odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli smluvnísankce (dále jen "právo na odstoupení") ve lhůtě 14 dnů ode dneuzavření této smlouvy nebo ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy mu byly předányinformace v souladu s § 54b odst. 8 nebo 9, nastal-li tento den po uzavřenísmlouvy. Od smlouvy o penzijním připojištění uzavírané na dálku máspotřebitel právo na odstoupení ve lhůtě 30 dnů ode dne uzavření tétosmlouvy nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byly předány informace vsouladu s § 54b odst. 8 nebo 9, nastal-li tento den po uzavření smlouvy.
(2) Spotřebitel nemá právo na odstoupení u finančních služeb,jejichž cena závisí na pohybech cen na finančních trzích, kterédodavatel nemůže ovlivnit, jako jsou služby vztahující se k devizovýmhodnotám a investičním nástrojům2c). Právo na odstoupení dálespotřebitel nemá u smluv, z nichž bylo zcela splněno oběma smluvnímistranami na výslovnou žádost spotřebitele před výkonem spotřebitelovapráva na odstoupení.
(3) Spotřebitel vykoná své právo na odstoupení oznámením zaslanýmprokazatelným způsobem v souladu s praktickými pokyny podle § 54b odst. 4písm. d); lhůta k uplatnění práva na odstoupení je zachována, pokud bylooznámení písemně odesláno před uplynutím této lhůty.
(4) Pokud je se smlouvou o finančních službách uzavíranou na dálkuspojena jiná smlouva uzavíraná na dálku vztahující se ke službámposkytovaným dodavatelem nebo jinou osobou na základě smlouvy s dodavatelem,pak se tato smlouva od počátku ruší, pokud spotřebitel využije svéprávo na odstoupení podle odstavce 1.
(5) Ve lhůtě pro odstoupení podle odstavce 1 může dodavatel začítplnit smlouvu o finančních službách uzavíranou na dálku až poté, co stím spotřebitel vysloví souhlas.
(6) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy o finančních službáchuzavírané na dálku, dodavatel po něm může požadovat neprodlenézaplacení částky pouze za do té doby skutečně poskytnutou službu.Požadovaná částka musí být přiměřená rozsahu již poskytnutéslužby.
(7) Dodavatel nesmí od spotřebitele požadovat zaplacení částky zaposkytnutou službu podle odstavce 6, pokud zahájil plnění smlouvy předuplynutím lhůty pro odstoupení podle odstavce 1 bez souhlasu spotřebitelenebo pokud neprokáže, že spotřebitele informoval o částce podle § 54bodst. 4 písm. a).
(8) Dodavatel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30dnů ode dne odstoupení, kdy mu bylo doručeno oznámení o odstoupení odsmlouvy o finančních službách uzavírané na dálku podle odstavce 3,vrátit spotřebiteli všechny peněžní prostředky od něj přijaté nazákladě smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, s výjimkoučástky zaplacené spotřebitelem za již skutečně poskytnuté služby nazákladě této smlouvy podle odstavce 6.
(9) Spotřebitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě30 dnů ode dne, kdy zaslal dodavateli oznámení o odstoupení podle odstavce3, vrátit dodavateli všechny jím poskytnuté peněžní prostředky nebojiný majetek od něj přijatý na základě smlouvy o finančních službáchuzavírané na dálku.
§ 54d
(1) Pokud dodavatel poskytne spotřebiteli finanční službu bez výslovnéobjednávky spotřebitele, nemá spotřebitel povinnost za tuto službuzaplatit a neplynou mu z této skutečnosti ani žádné jiné povinnosti.Mlčení spotřebitele nelze považovat za souhlas s poskytovánímfinančních služeb.
(2) Na smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku se obdobněpoužijí ustanovení o spotřebitelských smlouvách podle § 55 a 56.
(3) Provozovatel prostředku komunikace na dálku zajistí, aby na jímprovozovaném prostředku komunikace na dálku nebyly poskytovány finančníslužby poskytované na dálku, pokud byly pravomocným soudním rozsudkem nebosprávním rozhodnutím označeny jako nesplňující požadavky týkající sespotřebitelských smluv stanovené tímto zákonem.
(4) Aniž je dotčeno ustanovení § 54c odst. 7, nese důkazní břemeno osplnění svých povinností informovat spotřebitele a důkazní břemeno ozískání souhlasu spotřebitele s uzavřením, popřípadě s plněním,smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku dodavatel. Jakékolismluvní ujednání, které stanovuje, že důkazní břemena podle předchozívěty nese, byť jen z části, spotřebitel, je nepřípustné ve smyslu § 56odst. 3.
§ 55
(1) Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit odzákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdátpráv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvnípostavení.
(2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují zaplatná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a).Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy,může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.
(3) V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad prospotřebitele příznivější.
§ 56
(1) Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která vrozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnounerovnováhu v právech a povinnostech stran.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, kterávymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.
(3) Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která
a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání čiopomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví,
b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatněníodpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu,
c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plněnídodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění jezávislé výlučně na vůli dodavatele,
d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plněníi v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od níodstoupí,
e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního čizákonného důvodu a spotřebitele nikoli,
f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetelevypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby,
g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnostseznámit před uzavřením smlouvy,
h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodusjednaného ve smlouvě,
i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejichsplnění nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb,aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednanáv době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena,
j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě,že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly,
k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bezsouhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebozajištění pohledávky spotřebitele.
§ 57
(1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé kpodnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo kpodnikání, může spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů odjejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služebdodavatelem, může od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékolivsankce do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si spotřebitelvýslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Dodavatel jezároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky do 30dnů od odstoupení od smlouvy.
(2) Dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit odsmlouvy nejpozději při uzavření smlouvy; písemné upozornění musíobsahovat i označení osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetněbydliště či sídla takové osoby.
(3) Při porušení povinnosti stanovené v předchozím odstavci máspotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření.
(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na smlouvy
a) jejichž předmětem je výstavba, prodej, nájem nebo jiné právo knemovitosti, s výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce zařízení doní začleněných,
b) na dodávku potravin nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávanéhostálými doručovateli do domácnosti spotřebitele nebo do jiného jímurčeného místa,
c) na dodávku zboží nebo služeb, které byly uzavřeny podle katalogudodavatele, s nímž se spotřebitel měl možnost seznámit v nepřítomnostidodavatele, za předpokladu, že mezi stranami má pokračovat spojení připlnění uzavřené nebo jiné smlouvy a za předpokladu, že spotřebitel máprávo odstoupit od smlouvy nejméně do 7 dnů od převzetí zboží a je stímto právem seznámen v katalogu nebo ve smlouvě,
d) pojistné a o cenných papírech.
Zvláštní ustanovení o ochraně spotřebitele při uzavírání smlouvy oužívání budovy nebo její části na časový úsek
§ 58
(1) Spotřebitelská smlouva, ve které se sjednává mezi spotřebitelem aposkytovatelem právo užívat budovu nebo její část na jeden či vícestanovených nebo stanovitelných časových úseků během roku a která jeuzavřena na dobu delší než 3 roky, musí mít písemnou formu, musí býtvyhotovena v českém jazyce a vedle náležitostí příslušného smluvníhotypu musí obsahovat také
a) jméno, příjmení, datum narození a bydliště spotřebitele,
b) obchodní firmu, sídlo, předmět podnikání a identifikační čísloposkytovatele, který je právnickou osobou, a jméno a příjmení osobyoprávněné jednat jeho jménem,
c) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, předmětpodnikání a identifikační číslo poskytovatele, který je fyzickouosobou,
d) jméno a příjmení, bydliště nebo sídlo vlastníka budovy či jejíčásti,
e) právní vztah poskytovatele k budově či její části,
f) vymezení práva užívat budovu či její část na jeden či vícestanovených nebo stanovitelných časových úseků během roku, které jepředmětem smlouvy, a stanovení podmínek, za kterých lze toto právouplatnit na území státu, v němž se budova nalézá, a prohlášení, žebyly tyto podmínky respektovány,
g) polohové určení, přesný popis a vybavenost budovy či její části,u budovy též evidenční nebo popisné číslo,
h) informaci o stupni rozestavěnosti budovy či její části, včetněrozestavěnosti inženýrských sítí a termínu dokončení, uvedení číslastavebního povolení a úplného názvu a adresy stavebního úřadu,informace o podmínkách vypořádání provedených plateb, pokud budova čijejí část nebude dokončena řádně a včas,
i) vymezení základních služeb, které se s právem užíváníposkytují (například osvětlení, voda, vytápění), a rozsah dalšíchslužeb, včetně služeb spojených s právem užívat společné prostory azařízení,
j) vymezení rozsahu užívání společných prostor a zařízení,
k) vymezení zásad, kterými se bude řídit správa, údržba a opravybudovy či její části,
l) stanovení data, od kterého lze čerpat právo vyplývající zesmlouvy, dobu jeho trvání, přesné stanovení časových úseků nebozpůsob jejich určení,
m) cenu, kterou spotřebitel uhradí za právo užívat budovu či jejíčást, odhad a způsob výpočtu variabilní částky splatné zakalendářní rok, jejíž součástí jsou zálohy na úhradu za užíváníspolečných prostor a zařízení, na poskytování služeb, na správuobjektu, na opravy a údržbu budovy, místní poplatky a příspěvky natvorbu rezerv pro krytí neočekávaných rizik, jakož i další platbyspojené s užíváním,
n) způsob platby,
o) podmínky pro zapojení do systému výměny užívacího právaorganizovaného poskytovatelem nebo třetí stranou určenou poskytovatelem a oveškerých nákladech s tím spojených,
p) poučení o právu na odstoupení od smlouvy, včetně stanovenínáležitostí a formy oznámení o odstoupení, způsobu a místa doručení aoznačení osoby, které se toto oznámení doručuje, druh a výše plateb,jejichž úhradu může v takovém případě poskytovatel požadovat,
r) podmínky převodu nebo přechodu práva vyplývajícího ze smlouvy natřetí osobu,
s) datum uzavření smlouvy.
(2) Jestliže smlouva neobsahuje některou z těchto náležitostí, neníneplatná; spotřebitel však má právo v tomto případě od smlouvyodstoupit ve lhůtách uvedených v § 63.
§ 59
(1) Poskytovatelem se rozumí osoba, která při uzavírání a plněnísmlouvy jedná v rámci své podnikatelské činnosti a která přenecháváprávo uvedené ve smlouvě.
(2) Budovou nebo její částí se rozumí stavba určená pro bydlení nebostavba určená pro ubytování.
§ 60
(1) Poskytovatel je povinen před uzavřením smlouvy písemně poskytnoutkaždé osobě, která o to požádá, úplné a pravdivé informace uvedené v§ 58 odst. 1 s výjimkou písmen a), l) a s) a poučení, jak a kde lzezískat další informace.
(2) Písemné informace poskytnuté před uzavřením smlouvy jsou nedílnousoučástí smlouvy. Změny poskytnutých informací, pokud se stranynedohodnou jinak, mohou vyplývat pouze z okolností, které nemůžeposkytovatel ovlivnit. Na každou změnu těchto informací musí poskytovatelspotřebitele nejpozději 10 dnů před uzavřením smlouvy písemněupozornit.
(3) Údaj, kde lze informace podle odstavce 1 získat, musí obsahovatrovněž každá reklama týkající se práva užívat budovu či jejíčást.
§ 61
Poskytovatel nesmí na spotřebiteli požadovat
a) žádné jiné platby než ty, které jsou dohodnuty ve smlouvě,
b) jakékoli platby před uzavřením smlouvy ani po dobu, po kterou můžespotřebitel uplatnit právo na odstoupení od smlouvy podle § 63 odst. 1písm. a) až c).
§ 62
Jestliže cena je plně nebo částečně hrazena úvěrem, který poskytujeposkytovatel, nebo úvěrem poskytnutým třetí osobou na základě smlouvy oposkytování úvěru mezi třetí osobou a poskytovatelem, a spotřebitelvyužije svého práva odstoupit od smlouvy, musí poskytovatel zrušit smlouvuo úvěru uzavřenou se spotřebitelem nebo zajistit její zrušení. Zrušenítéto smlouvy nesmí být spojováno s uplatněním jakýchkoliv sankcí zestrany poskytovatele nebo třetí osoby.
§ 63
(1) Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě
a) 15 kalendářních dnů od uzavření smlouvy bez uvedení důvodu,
b) 3 měsíců od uzavření smlouvy, jestliže smlouva neobsahujenáležitosti podle § 58 odst. 1; jestliže však jsou chybějícínáležitosti v průběhu této lhůty řádně předány, má spotřebitelprávo odstoupit od smlouvy s uvedením důvodu ve lhůtě 15 kalendářníchdnů od poskytnutí těchto náležitostí,
c) 15 kalendářních dnů ode dne uplynutí tříměsíční lhůty suvedením důvodu, jestliže poskytovatel neposkytne spotřebitelináležitosti podle § 58 odst. 1 ani do 3 měsíců od podpisu smlouvy aspotřebitel neuplatní právo na odstoupení od smlouvy podle písmene b),
d) 3 měsíců od sjednaného termínu dokončení rozestavěné budovy čijejí části, jestliže nebyla v tomto termínu dokončena řádně avčas.
(2) Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce1, má poskytovatel právo pouze na náhradu prokazatelně vynaloženýchvýdajů spojených s uzavřením a následným odstoupením od smlouvy [§ 58odst. 1 písm. p)]. Uplatnění práva na odstoupení podle odstavce 1 písm.b), c) a d) nesmí být ze strany poskytovatele spojováno s žádnýmifinančními nároky.
§ 64
(1) Spotřebitel nesmí být zbaven ochrany dle předchozích ustanoveníbez ohledu na právo, kterým se smluvní vztah řídí, pokud se budova čijejí část nachází na území České republiky nebo má-li spotřebiteltrvalý pobyt v České republice.
(2) Stejná ochrana náleží spotřebiteli v případech, kdy se budovanebo její část nachází na území členského státu Evropské unie.
§ 65
Má-li spotřebitel trvalý pobyt mimo území České republiky vněkterém z členských států Evropské unie nebo je jeho státnímpříslušníkem, musí být smlouva vyhotovena rovněž v jazyce či jednom zjazyků tohoto členského státu. Výběr jazyka v tomto případě náležíspotřebiteli. Poskytovatel je povinen v takovém případě předatspotřebiteli úřední překlad smlouvy v jazyce či v jednom z jazykůčlenského státu Evropské unie, v němž se budova či její částnachází.
§ 66 až 99
Zrušeny.
Hlava osmá: Promlčení
§ 100
(1) Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoněstanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitcedlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právověřiteli přiznat.
(2) Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou právavlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva senepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.
(3) Nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkáchnebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztahtrvá.
Promlčecí doba
§ 101
Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí dobatříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
§ 102
U práv, která musí být uplatněna nejprve u fyzické nebo právnickéosoby, počíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo taktouplatněno.
§ 103
Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecídoba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pronesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžetpromlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.
§ 104
Zrušen.
§ 105
Jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485),počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylodědické řízení skončeno.
§ 106
(1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy sepoškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
(2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, ajde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo kudálosti, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
(3) Jestliže škoda vznikla porušením právní povinnosti v důsledkuposkytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku2d) jiným nežpoškozeným, anebo v důsledku přímého nebo nepřímého vyžadováníúplatku od poškozeného (dále jen "korupční jednání"), právo nanáhradu takto vzniklé škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy sepoškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však zadeset let ode dne, kdy došlo ke korupčnímu jednání.
§ 107
(1) Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí zadva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnémuobohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.
(2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacenípromlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za desetlet ode dne, kdy k němu došlo.
(3) Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemněsi vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčeníjen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.
§ 108
Práva z přepravy se promlčují za jeden rok s výjimkou práv na náhraduškody u přepravy osob.
§ 109
Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobudeseti let vykonáváno.
§ 110
(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jinéhoorgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutíplněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše,promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však vuznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí tétolhůty.
(2) Stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něžbylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí dobau jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li senesplněním některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počneběžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.
(3) Úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech;jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platítato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění,jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.
Běh promlčecí doby
§ 111
Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí dobyvliv.
§ 112
Uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jinéhopříslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje,promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. To platí io právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo ujiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.
§ 113
Jde-li o práva osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o právaproti těmto osobám, promlčení nepočne, dokud jim zástupce neníustanoven. Již započaté promlčení probíhá dále, avšak neskončí,dokud neuplyne rok po tom, kdy těmto osobám bude zákonný zástupceustanoven nebo kdy překážka jinak pomine.
§ 114
Jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilýmidětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení aninepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. Toplatí i o právech mezi manžely.
Hlava devátá: Vymezení některých pojmů
Domácnost
§ 115
Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společněuhrazují náklady na své potřeby.
Osoby blízké
§ 116
Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,partner1a); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají zaosoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna znich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
§ 117
Stupeň příbuzenství dvou osob se určuje podle počtu zrození, jimiž vřadě přímé pochází jedna od druhé a v řadě pobočné obě odnejbližšího společného předka.
Věci a práva
§ 118
(1) Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejichpovaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebonebytové prostory.
§ 119
(1) Věci jsou movité nebo nemovité.
(2) Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevnýmzákladem.
§ 120
(1) Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží anemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.
(2) Stavba není součástí pozemku.
§ 121
(1) Příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věcihlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvaleužívány.
(2) Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené ktomu, aby byly s bytem užívány.
(3) Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatekz prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
Počítání času
§ 122
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje poudálosti, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce serozumí patnáct dní.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá naden, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na kterýpřipadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den vposledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, jeposledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
